Komentáře: „Jsem tady venku, nebo tam uvnitř?“

Od: Veronika Řepíková

Veronika Řepíková — Tue, 10 Jul 2007 14:26:32 +0000

Glume
I on má pravdu – je to krátké, že… Nějak se mi nechtělo do interpretace těch jeho příběhů. Nezbývá než přečíst.

Taky si myslím, že klony nebyla ona. Ale v jistém smyslu přesto zabíjela sama sebe…

Od: GLUM

GLUM — Tue, 10 Jul 2007 14:02:39 +0000

Poněkud příliš krátké, ale zajímavé
Replay? Buď jak buď, co si představujete pod pojmem klon? 😀 Pokud to, co Glum, tj. jiného jedince s týmž genofondem (něco na způsob jednovaječného dvojčete), pak to rozhodně nebyla ona. To je oblíbený omyl, že pokud by někdo naklonoval Hitlera, vyroste zase diktátor. Tak to přece není, v jiném prostředí se bude vyvíjet jinak, nebude vědět vůbec nic z toho, co věděl jeho genetický dvojník. U takových rostlin se řízkuje přece už celá staletí, nic až tak nového pod sluncem.

Pochopitelně, že duši nikdo nikdy neviděl, je přece nehmotná, stejně tak nikdo nikdy neviděl žádný software ani žádná data sama o sobě, jsou přece taky nehmotná. Lidská duše není nic jiného, než obrovské kvantum vysoce organizovaných dat, která při běhu příslušného software dávají sama sobě vědomí. Hardware není pevně dán, musí samozřejmě kapacitně a jinak odpovídat software, ale umím si docela dobře představit, že bude možné mozek možno nahradit jiným hardware na jiné bázi… Duše není pevně upoutána v těle…

Od: Veronika Řepíková

Veronika Řepíková — Tue, 10 Jul 2007 06:13:55 +0000

Pane Marku
Máte pravdu. Určitě je třeba si uvědomit, že kniha vychází ze zkoumání „deviací“, tj. něčeho, co považujeme za výjimku/odchylku od „zdravého“ člověka. Jedná se o změny fyzické, které mají identifikovatelný důvod, a jejich projevy, nikoliv stavy psychické (alespoň tak je to postaveno). Otázku, co je „normální“ autor také naťukává. Nemám pocit, že by se chtěl prezentovat jako vševědoucí vědec. Zamýšlí se nad otázkami, se kterými se během svého života setkával, a teď jimi bloudí – to bloudění mi přijde sympatické. Nuže, dost apologetiky…

Ráda si autory, které doporučujete (Lilly, Narby a spol.) přečtu. Můžete mi říci více?

Od: marek

marek — Mon, 09 Jul 2007 23:46:55 +0000

nemohu si pomoci, ale stále myslím
na onen posun ve zkoumání lidských myslí a mozků: tak jako alopatická medicína i psychiatrie neustále zkoumala jen patologické případy a blázny a pošuky. Její znalosti jsou tedy nutně notně pokřiveny prizmatem toho, co zkoumají. Předmět zkoumání nutně patologicky ovlivnil i styl myšlení psychiatrů. Ti pak na stará kolena píší knihy, založené na studiu neuróz atd. a my je čteme… proč vlastně?
Neni už nejvyšší čas číst knihy těch vědců a průzku,mníků vědomí, kteří jsou k sobě upřímní a přiznají, že netuší, co to je vědomí a „zdravý“ člověk, nebo kteří nástroj, který používají ke zkoumání mozků, tedy svůj mozek, alespoň občas nějak čistí (meditací)? Viz Lilly, Narby a spol.?
Tedy se poučit u kultur, které se studiem toho, co se jim děje v hlavách, zabývají tisíce let, tedy jógické, taoistické, tibetské a šamanské? A cvičit mysl v otevřenosti, nadhledu, umění si udělat ze sebe jako vědce srandu?